|
|
Přenos a detekce račího moru v experimentálních podmínkách
Svoboda, Jiří ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Fiala, Ivan (oponent)
Aphanomyces astaci, původce račího moru, představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro původní evropské druhy raků, mezi které patří například rak říční (Astacus astacus). Jediným dosud známým způsobem jejich ochrany proti této chorobě je zabránit rozšíření původce račího moru do zbývajících populací. Významným zdrojem nákazy je ve střední Evropě rak pruhovaný (Orconectes limosus), původem severoamerický druh raka, který může ve svých tkáních původce račího moru dlouhodobě hostit. V odborné literatuře se objevily různé hypotézy o časovém omezení šíření A. astaci ze severoamerických raků, například na období jejich úhynu či svlékání, dosud však bez věrohodné experimentální podpory. Cílem této práce bylo zejména testovat, zda je přenos A. astaci ze severoamerických raků omezen pouze na období jejich svlékání či úhynu. Za tímto účelem byly provedeny pokusy o přenos A. astaci, ve kterých jako zdroj infekce sloužili raci pruhovaní parazitovaní původcem račího moru a jako recipienti nenakažení raci pruhovaní či raci říční. Dosaženo bylo prvního relativně spolehlivě doloženého přenosu A. astaci na raka pruhovaného v experimentálních podmínkách. Celkově však snadněji docházelo k přenosu A. astaci na raky říční. Výsledky pokusů jednoznačně dokazují, že spory A. astaci se z raků pruhovaných mohou šířit i mimo období...
|
|
|
Sezónní variabilita aktivity a promořenosti patogenem v populacích raka pruhovaného
Matasová, Klára ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Nejrozšířenějším invazním druhem raka v České republice je rak pruhovaný (Orconectes limosus). Je přenašečem významného onemocnění, račího moru, způsobovaného oomycetem Aphanomyces astaci. Tato nákaza je smrtelná pro původní druhy raků žijící na našem území. Přenos tohoto onemocnění zpravidla souvisí s šířením raků, jež je závislé mimo jiné na jejich pohybové aktivitě. Pro sledování této aktivity v potoce Pšovka a vyhodnocení faktorů, které ji ovlivňují, bylo v této práci využito metody radiotelemetrie. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit a případně vysvětlit rozdíly v pohybové aktivitě raků mezi ročními obdobími. Testovali jsme hypotézu, podle níž raci využívají tok jen v období od jara do podzimu a později se většina populace vrací přezimovat zpět do rybníka. Dále nás zajímalo, do jaké vzdálenosti od rybníka raci migrují a zda lze vysledovat souvislost mezi migrací a ročním obdobím, případně teplotou vody. Výsledky ukazují, že aktivita raků se mezi sezónami liší, ale ve většině sledovaných období se nepodařilo prokázat vliv teploty. Výrazně se na aktivitě raků projevuje období rozmnožování, zejména na jaře. Podle našeho sledování se raci pruhovaní proti proudu Pšovky téměř nešíří. Předpokládaná sezónní migrace mezi rybníkem a tokem byla sledována pomocí obousměrné průtočné pasti instalované v...
|
|
|
Sezónní variabilita aktivity a promořenosti patogenem v populacích raka pruhovaného
Matasová, Klára ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Nejrozšířenějším invazním druhem raka v České republice je rak pruhovaný (Orconectes limosus). Je přenašečem významného onemocnění, račího moru, způsobovaného oomycetem Aphanomyces astaci. Tato nákaza je smrtelná pro původní druhy raků žijící na našem území. Přenos tohoto onemocnění zpravidla souvisí s šířením raků, jež je závislé mimo jiné na jejich pohybové aktivitě. Pro sledování této aktivity v potoce Pšovka a vyhodnocení faktorů, které ji ovlivňují, bylo v této práci využito metody radiotelemetrie. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit a případně vysvětlit rozdíly v pohybové aktivitě raků mezi ročními obdobími. Testovali jsme hypotézu, podle níž raci využívají tok jen v období od jara do podzimu a později se většina populace vrací přezimovat zpět do rybníka. Dále nás zajímalo, do jaké vzdálenosti od rybníka raci migrují a zda lze vysledovat souvislost mezi migrací a ročním obdobím, případně teplotou vody. Výsledky ukazují, že aktivita raků se mezi sezónami liší, ale ve většině sledovaných období se nepodařilo prokázat vliv teploty. Výrazně se na aktivitě raků projevuje období rozmnožování, zejména na jaře. Podle našeho sledování se raci pruhovaní proti proudu Pšovky téměř nešíří. Předpokládaná sezónní migrace mezi rybníkem a tokem byla sledována pomocí obousměrné průtočné pasti instalované v...
|
|
|
Přenos a detekce račího moru v experimentálních podmínkách
Svoboda, Jiří ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Fiala, Ivan (oponent)
Aphanomyces astaci, původce račího moru, představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro původní evropské druhy raků, mezi které patří například rak říční (Astacus astacus). Jediným dosud známým způsobem jejich ochrany proti této chorobě je zabránit rozšíření původce račího moru do zbývajících populací. Významným zdrojem nákazy je ve střední Evropě rak pruhovaný (Orconectes limosus), původem severoamerický druh raka, který může ve svých tkáních původce račího moru dlouhodobě hostit. V odborné literatuře se objevily různé hypotézy o časovém omezení šíření A. astaci ze severoamerických raků, například na období jejich úhynu či svlékání, dosud však bez věrohodné experimentální podpory. Cílem této práce bylo zejména testovat, zda je přenos A. astaci ze severoamerických raků omezen pouze na období jejich svlékání či úhynu. Za tímto účelem byly provedeny pokusy o přenos A. astaci, ve kterých jako zdroj infekce sloužili raci pruhovaní parazitovaní původcem račího moru a jako recipienti nenakažení raci pruhovaní či raci říční. Dosaženo bylo prvního relativně spolehlivě doloženého přenosu A. astaci na raka pruhovaného v experimentálních podmínkách. Celkově však snadněji docházelo k přenosu A. astaci na raky říční. Výsledky pokusů jednoznačně dokazují, že spory A. astaci se z raků pruhovaných mohou šířit i mimo období...
|
|
|
Epizoa na racích
PŮBALOVÁ, Lenka
Cílem této práce bylo kvantitativně vyhodnotit živočichy osidlující povrch raků. Epizoa byla z raků říčních (Astacus astacus) získávána koupelemi v chloridu hořečnatém. V této práci byl brán důraz na rod Branchiobdella. Data byla shromážděna ze tří lokalit. Dvě lokality byly v ČR a třetí lokalita byla v Rakousku. Ze sedmi evropských druhů rodu Branchiobdella byly nalezeny dva druhy (B. parasita a B. pentodonta). Na lokalitách v ČR byla nalezena pouze B. parasita. Na lokalitě v Rakousku převažovala B. parasita (88%) nad B. pentodonta (12%). Z menších epibiontů byli nalezeni Ciliata, zejména rody Epistylis a Vorticella; Rotifera rodu Keratella, Lecane a Branchionus; Acanthocyclops a Ostracoda a rod Plumatella, kteří byli determinováni na racích ve Vodňanech.
|
|
|
Sledování aktivity raka říčního (Astacus astacus) a raka pruhovaného (Orconectes limosus) v laboratorních podmínkách
MUSIL, Martin
Sledování aktivity raka říčního (Astacus astacus) a raka pruhovaného (Orconectes limosus) v laboratorních podmínkách Autor: Martin Musil Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, zemědělská fakulta, katedra rybářství Březen 2007 Kontakt: mue.@seznam.cz Abstrakt: Někteří autoři poukazují na to, že americké druhy jsou více aktivní ve dne než evropské. Rak říční (Astacus astacus L.) je považován za nočního tvora. Rak pruhovaný (Orconectes limosus Raf.) je považován za agresivnější druh s vyšší aktivitou během dne, který je svými ekologickými a reprodukčními charakteristikami typickým r-stratégem. Navíc je vektorem račího moru. Cílem práce bylo porovnání denní a noční aktivity obou druhů, vliv přítomnosti rybích predátorů a projevy agresivity. Převážná část práce se odehrála v etologické laboratoři s využitím videotechniky v kontrolovaných podmínkách a řízeným světelným režimem. Výsledky ukazují značný rozdíl mezi druhy s tím, že rak pruhovaný je celkově aktivnější (51,4%{$\pm$}4,33 celkové 24 hod. aktivity) s malým rozdílem mezi dnem a nocí. Někteří jedinci během experimentu vůbec nevyhledávali úkryt, jednalo se převážně o samičky, jejichž aktivita byla výrazně vyšší, než u samečků. Rak říční vykazoval nižší celkovou aktivitu (15,1%{$\pm$}8,22 z celkové 24 hod. aktivity)s vyšším rozdílem mezi dnem a nocí a s menšími rozdíly mezi pohlavím. Přítomnost rybího predátora měla na oba druhy malý vliv, někdy spíše přitahovala pozornost raků. Agresivita obou druhů je přinejmenším srovnatelná, proto není jasné, zda by byl rak pruhovaný úspěšnější v přímé kompetici bez přítomnosti infekce račího moru.
|
host ::
RSS.